Po čem ajťáci touží?

Samozřejmě po lásce a porozumění, jako my všichni 🙂 No dobře, to by bylo téma pro jiný časopis. Často řešeným tématem náboru je, co nabídnout kandidátům, aby si vybrali právě vaši společnost. Trh je přesycen nabídkami, existuje spousta úspěšných start-upů, obřích korporátů, známých firem i tzv. rychlo kvašek. Po čem ale opravdu touží obyčejný ajťák či ajťačka a podle čeho si vyberou právě tu vaši? Spoiler alert: nejde jen o peníze a překvapivě to není ani možnost mít pejska v kanceláři.

Denně oslovuji velké množství IT specialistů, proto mám celkem zmapováno, na která „key words“ odpovídají nejčastěji, čeho si váží u zaměstnavatelů a z čeho jsou docela otrávení (kromě nás recruiterů). Že některé ultra moderní start-upy to stále nejsou ochotné nabízet, je jejich velká škoda.

Firmy vedou debaty, zda raději stravenky, paušál, kartu do posilovny, kolikrát ročně dělat celofiremní akce, jak krásné prostory kanceláří mít a zda čerstvé ovoce jen ve středu nebo i v pátek, což stojí nemalé peníze…Pak ale zjistíte, že flexibilitu chápou jako práci mezi 10 a 16 hodinou a k doktorovi v tu dobu nemůžete odejít bez propustky, že váš čas a každá činnost musí být zapsána do monitorovacího nástroje a přesčas se od vás očekává, ale nikdo vám ho neproplatí. Nemluvě o tom, že spojení „work-life balance“ patří do slovníku zakázaných slov, svůj život byste měli zasvětit práci a v nejmenším nepomyslet na to, že máte i rodinu nebo zdraví. Dobře, popisuji trochu extrém, i když jsem jej opravdu zažila. Sice má taková firma skvělý kávovar, možnost mít pejska v kanceláři, fotbálek, super moderní kancelář a xbox v rest roomu, nicméně se na první grilovačce dozvíte, že mezi sebou nesmíte sdílet názory, že remote work není dovolen ani seniorním developerům a zaměstnanci jsou kontrolování jako malé děti. Výběrové řízení se skládá z několika kol, trvá x týdnů, musíte plnit úkoly, které neodpovídají pozici a na relokaci chybí budget. Ale existují i společnosti (napište mi, abych vám řekla které), kde remote práce znamená, že můžete opravdu pracovat odkudkoliv, že flexible work znamená zúčastnit se jednoho meetingu ráno a pak pracovat třeba v noci, pohovory jsou jednokolové a pokud je třeba se ujistit, dostanete navíc jen krátký úkol. Společnost je otevřena zpětné vazbě recruitera a ochotná přizpůsobit rychlost náboru trhu, nabízí part-time, je ochotna využít potenciál člověka ad hoc nebo jej zaměstnat na jakoukoliv pracovní smlouvu. Takto flexibilní nemůžou být logicky všechny společnosti, např. velké korporáty musí mít sjednocené postupy, ale to často bývá menší problém než rigidita hiring manažerů a trvání na některých svých zvyklostech, názorech či postupech.

Stěžejní body, po kterých (skoro) každý ajťák prahne:

  • Flexibilita

Ano, je to často používané slovo, ale na něj kandidáti prostě slyší a oceňují je. To je prostý fakt. A může se jednat o flexibilitu práce odkudkoliv, práce kdykoliv, forma kontraktu (HPP, IČO, s.r.o., DPČ, částečný úvazek…), někdy se počítá i možnost změnit projekt nebo si vybrat, zda do kanceláře chodit chci nebo nechci (někteří ajťáci naopak preferují možnost se skrýt před jejich „little monsters“ v kanceláři). Nemusíte být flexibilní úplně ve všem, ale čím více bodům jste otevření, tím větší bude počet kandidátů, kteří se pro vaši společnost rozhodnou. Sice nebudete mít jednou týdně meeting face to face, ale můžete mít zkušeného a šikovného developera za poloviční cenu, než je u nás běžné, a pro něj to bude pořád velmi výhodné (jeho náklady budou daleko nižší, pokud zůstane v Asii nebo Africe).

  • Důvěra a nulový mikro-management

Ono to možná zní jako klišé, ale podle mě se o tom mluví pořád málo. Důvěra je spojena s tím, že manažer nemá potřebu řídit napřímo či autoritativně své podřízené. Já jsem zažila úplnou i nulovou důvěru na vlastní kůži. Když jsem odcházela z předchozí IT společnosti, bylo to vyloženě kvůli nadřízenému. Mimochodem, věděli jste, že přímý nadřízený je nejčastějším důvodem výpovědí? Změnil se nám manažer, za mé 6leté působení, asi 3x. Ten poslední nastavil řád a pořádek. Začal nás nutit chodit do kanceláře každý den, kde jsme seděli do pozdních večerních hodin. Následovala kontrola práce, zrušení proplácení přesčasů. Povedlo se mu jistě ušetřit a změnit oddělení k nepoznání. Tři čtvrtiny týmu odešly během roku, já jsme se snažila s ním donekonečna diskutovat. Pak jsem pochopila, že mám odejít také. V další IT práci jsem dostala manažerku „za odměnu“. Nikdy neřešila, kdo kde je nebo co zrovna dělá a já bych udělala všechno, abych ji vyšla vstříc. Doteď si myslím, že byla ukázkovým leaderem.

Pomoc a podpora podřízených rozhodně neznamená kontrolu a dohled. Radši se s člověkem rozlučte, pokud mu nemůžete věřit, že práci udělá svědomitě. S partnerem byste také nezůstali, pokud by vás podvedl kdykoli se musíte vzdálit. Jasně, existují výzkumy, které tvrdí, že práce z domu znamená nižší výkonnost, pak je na místě nastavit proces, abychom tuto výkonnost maximalizovali či kompenzovali. Pozitivně motivovat zaměstnance, ať už finanční odměnou za dokončení projektu včas či pohyblivou složkou mzdy, slovně ocenit své podřízené, kteří tvrdě pracují. Opravdu není nutné zapisovat, jak dlouho jsem na záchodě nebo zda jsem ještě v 16 hodin v kanceláři. Já jsem stejně nejvíc prokrastinovala s kolegy v práci – kávička, cigárko, pokec v kuchyňce. Teď pracuji z domu a udělám toho 3x tolik, nikdo mě tu totiž nerozptyluje, tedy kromě mé krvelačné bestie Betynky, válící se celý den na gauči vedle mě.

  • Zajímavé projekty

Pokaždé, když si volám s vedením nové firmy, pro kterou budu dělat nábor, ptám se, co je na jejich projektech zajímavé, čím se jako firma zabývají, jaké technologie využívají. Pokud se dokážu nadchnout já a dozvědět se o projektu co nejvíce, pak pro to dokážu nadchnout i kandidáta. A pokud ne, potom nemá smysl, abych jej do firmy posílala. Nadšení a zájem o jejich projekty nebo produkty je jedno z nejdůležitějších kritérií. Je mi jasné, že když někdo dostane 10 nabídek do týdne od různých společností (zdravím Java developery), pak asi nebude mít čas se u každé firmy detailně zabývat jejich projekty, ale rychlé seznámení s oblastí, v které pracují a alespoň těmi stěžejními a zájem o ně je „must“. Většina společností, s kterými spolupracuji, má skutečně zajímavé projekty, takže najít vhodného kandidáta nebývá problém.

  • Možnost růstu

Zní to možná trochu obecně a může se za to schovat kde co, ale za mě vzdělávání v technologické oblasti pořád mezi ajťáky frčí. Ano, existují i takoví, kteří vám řeknou, že jsou v pohodě s repetitivní prací a nic nového se učit nechtějí, buď mají takové osobnostní nastavení, nebo ještě u vaší práce svůj vlastní projekt, rodinné trable atd. Ale není jich mnoho. Možnost se při práci naučit i něco nového je velmi často důvod, proč člověk na daném projektu zůstane déle a nezačne se nudit. Mnohem důležitější a zajímavější bývají skutečné hands-on dovednosti než korporátní online tréninky, které dlouho v paměti nezůstanou.

  • Odměna / zvučné jméno

Ti další tahouni, kteří osloví kandidáta jsou výše odměny či známá a stabilní společnost. Pozornost přitáhnou renomovaná jména společností jako Google, Microsoft či MSD. Ač se jedná o velké korporátní firmy, spousta kandidátů si váží zkušenosti z nich, navíc se nemusí bát, že by brzy zanikly. Velké firmy ve farmaceutickém odvětví jsou známé nadstandartními mzdovými podmínkami. Díky tomu přežijete občasnou rutinu či zdlouhavé procesy, které musí být dodrženy kvůli bezpečnosti. Mzda nebo odměna je velké téma (na někdy příště). Z mého pohledu ale ne nejdůležitější. Každý touží dostat adekvátně zaplaceno. Korporáty a startu-py se často liší v nastavení odměn. U velkých firem je mzda dána předem a není možné příliš vybočovat z „tabulek“, u startupů je většinou nastaven horní limit a pak už záleží kolik si kandidát řekne a zda to odpovídá jeho znalostem či předpokládanému přínosu firmě (tady jde často o prezentaci sama sebe při pohovoru). Co se týká stravenek, proplácení telefonu, příspěvku na počítač, to vše je fajn, ale pokud nabídnete člověku adekvátní odměnu, nepotřebuje víc.

Milé je vidět start-up, který klade důraz na work-life balance. Start-upy jsou známé tím, že zaměstnanci dělají širší spektrum prací, markeťák zároveň HR, developeři marketing, CEO účetního či právníka, firma se snaží rychle růst, proto se může někdy na vyváženost práce a odpočinku zapomínat. Ale těší mě, že vidím čím dál větší trend se v tom zlepšovat.

Zapomněla jsem na nějaké další benefity, které jsou podle vás „must have“ nebo preferujete některé, které mně nepřijdou tak důležité? Brali byste raději zkrácený úvazek v nabídce více firem nebo například placenou dovolenou navíc? Co třeba možnosti pracovat s nejnovějšími technologickými trendy? Mně osobně z rozboru současného trhu vychází následující: chovejte se ke svým zaměstnancům s respektem k tomu, že mají i rodinu a koníčky, umožněte jim nastavit si práci podle svého a nabídněte jim smysluplný zajímavý projekt s možností naučit se něco nového. A zaplaťte jim. Pak se k Vám šikovní ajťáci jen pohrnou.

Autor: Radka Gottwaldová, vášnivá ajťačka / headhunterka (LinkedIn profil Radky)