Otázka sjednávání pravidelného pracoviště do pracovních smluv zaměstnanců je stále zahaleno množstvím problémů a nejasností.
Přesně dohodnuté pravidelné pracoviště v pracovní smlouvě zaměstnance však představuje tzv. podstatnou náležitost pracovní smlouvy ve smyslu § 34 odst.1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, bez které je pracovní smlouva neplatná.
Sjednávané pravidelné pracoviště do pracovní smlouvy zaměstnance by mělo být formulováno velmi pečlivě a přesně, aby nemohlo docházet k nejasnostem při výplatě cestovních náhrad zaměstnanců při jejich pracovních cestách. Praxe ukázala, že se projevily výrazné chyby při aplikaci ve státní správě, např. mezi městskými částmi Prahy – velmi často autoři vnitřních směrnic jednotlivých městských částí nepřesně uplatňovali důležité pojmy a často i jejich obsah. V mnohých úpravách je uvedeno, že pro účely cestovních náhrad je pravidelným pracovištěm úřad určité městské části Prahy. Nesmyslně se uvádí místo nástupu i ukončení pracovní cesty s tím, že je to místo pravidelného výkonu práce, jehož povaha vyplývá z podmínek práce pro zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jmenování do funkce. Takovéto a obdobné formulace jsou pro aplikaci zákoníku práce zcela nepřijatelné.
Pro poskytování cestovních náhrad je rozhodující přesně formulované místo výkonu práce, které protože bude vymezeno buď jako název obce (tj. Praha ) nebo přesnou adresou, bude současně pravidelným pracovištěm a musí být uvedeno v pracovní smlouvě zaměstnance (protože se jedná o tzv. podstatnou náležitost pracovní smlouvy, bez které by byla pracovní smlouva neplatná).
Prakticky to znamená následující :
– jestliže budou mít zaměstnanci ve své pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce a pravidelné pracoviště Prahu (tj. se rozumí celé katastrální území Prahy), pak pokud tito zaměstnanci budou plnit pracovní úkoly po Praze, nikdy nebudou na pracovní cestě (budou vždy na pravidelném pracovišti) a nebudou mít nárok na cestovní náhrady;
– jestliže však budou mít zaměstnanci ve své pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce a pravidelné pracoviště přesnou adresou např. sídlo městské části, pak budou tito zaměstnanci, pokud budou plnit pracovní úkoly mimo předmětnou adresu (tj. místo výkonu práce a pravidelné pracoviště), budou na pracovní cestě v obci sjednaného místa výkonu práce a pravidelného pracoviště a budou jim při splnění v zákoníku práce stanovených podmínek náležet náhrady cestovních výdajů.
Jiné řešení není možné, protože by bylo v rozporu se zákoníkem práce.
Autor: JUDr. Marie Salačová
Tento článek vyšel v:
